Kdy můžete odmítnout pacienta
Podle zákona o zdravotních službách je poskytovatel zdravotních služeb oprávněn odmítnout přijetí pacienta do péče jen pokud:
a) by přijetím pacienta bylo překročeno únosné pracovní zatížení, jeho přijetí brání provozní důvody, personální zabezpečení nebo technické a věcné vybavení zdravotnického zařízení.
Překročením únosného pracovního zatížení se rozumí situace, kdy by přijetím dalšího pacienta došlo ke snížení úrovně a bezpečnosti pacientů, kterým poskytovatel již své služby poskytuje. Rozhodnutí, při jakém počtu pacientů přestane přijímat další, je však pouze na konkrétním poskytovateli.
b) by vzdálenost místa pobytu pacienta v případě poskytování zdravotních služeb v oboru všeobecné praktické lékařství a praktické lékařství pro děti a dorost neumožňovala výkon návštěvní služby,
c) není pojištěncem zdravotní pojišťovny, se kterou má poskytovatel uzavřenu smlouvu podle zákona o veřejném zdravotním pojištění; toto právo se nevztahuje na pojištěnce z jiných států Evropské unie, Evropského hospodářského prostoru, Švýcarské konfederace, či ze států, se kterými má Česká republika uzavřenu smlouvu o sociálním zabezpečení, zahrnující ve věcném rozsahu nároky na zdravotní péči.
Poskytovatel zdravotních služeb však nesmí odmítnout:
a) pacienta, jehož zdravotní stav vyžaduje neodkladnou péči,
b) ženu v případě porodu,
c) pacienta, jehož stav vyžaduje zdravotní služby nezbytné z hlediska ochrany veřejného zdraví nebo ochrany při práci,
d) pacienta v případě krizové situace,
e) pacienta v souvislosti s výkonem ochranného léčení nařízeného soudem.
Podle § 48 odst. 5 zákona o zdravotních službách má pacient právo na písemnou zprávu o důvodu odmítnutí přijetí do péče.
V praxi se vyskytla otázka, jak splnit tuto zákonem stanovenou povinnost tam, kde je pacientovi podána telefonická informace o nepřijímání nových pacientů z kapacitních důvodů. K vysvětlení důvodu nepřijetí pacienta je vždy třeba přidat poučení o tom, že má právo na písemnou zprávu o odmítnutí převzetí do péče, a přeje‑li si tuto zprávu obdržet, může se dostavit k poskytovateli a zpráva mu bude vydána.
Pokud by zprávu poskytovatel zdravotních služeb odmítl vystavit, dopouští se přestupku podle § 117 odst. 3 písm. c) zákona o zdravotních službách a hrozí mu za to pokuta až do výše 100 000 Kč. Stejně tak poskytovateli zdravotních služeb hrozí pokuta za přestupek podle § 117 odst. 3 písm. a) zákona o zdravotních službách, pokud pacienta neoprávněně a neodůvodněně odmítne léčit. Ta může dosáhnout výše až 300 000 Kč. Promlčecí doba činí 3 roky a počíná běžet dnem následujícím po dni, kdy došlo ke spáchání přestupku. Přestupky projednává správní orgán, který poskytovateli zdravotních služeb udělil oprávnění k poskytování zdravotních služeb – tím bývá nejčastěji krajský úřad místně příslušný danému poskytovateli zdravotních služeb.
Právní prameny:
Zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách | Hlava II. § 48 a 50 |