Kancelář Ombudsmana pro zdraví poradila Petru Andělovi, jak získat výjimku a nemuset sedět při delší pracovní neschopnosti doma ve strachu před případnou kontrolou. Může se to týkat třeba i vás nebo vašich blízkých. Ozvěte se!

Stačil jeden nešťastný pád a z Petra Anděla, houslisty operního orchestru Národního divadla, se stal dlouhodobě nemocný člověk. Úraz ramena s následnou operací jej absolutně vyřadil z jakékoli profesní činnosti. A nejen to. V důsledku omezených vycházek stanovených zákonem se mu zcela změnil život. „Cítil jsem se jako tygr v kleci. Hrát sice nemohu, ale nohy a uši mi slouží dobře. Potřeboval jsem udržovat kontakt s orchestrem, poslouchat to, co moji kolegové hrají. Vycházky mi však končily v 18.00 hodin, kdy život v divadle teprve začíná,“ vypráví Petr Anděl. Po šesti měsících na nemocenské se pan Anděl cítil špatně i po psychické stránce: „Bez možnosti jakéhokoli kontaktu s orchestrem jsem si připadal silně handicapovaný. Moje práce se z části skládá i z vnímání poslechem a optickém kontaktu s dirigentem. Omezené vycházky mne však připravily i o tuto možnost. Týdny plynuly a začal jsem se obávat toho, jaký bude někdy v budoucnu můj návrat do práce. Obrátil jsem se proto na Kancelář Ombudsmana pro zdraví s tím, zda není takové omezení člověka postiženého jen tím, že rehabilituje rameno po operaci, protiprávní.“

Celou situaci zhoršovalo ještě to, že pana Anděla čeká za několik týdnů revizní operace pro odstranění šroubů v rameni s další následnou pracovní neschopností po dobu pravděpodobně několika měsíců. „Žádné zneužívání nemocenské, které bylo jedním z důvodů, proč bylo před lety zavedeno omezení vycházek v pracovní neschopnosti, v tomto případě nastat nemůže. Zdravotní stav panu Andělovi neumožňuje housle ani přiložit pod bradu, natož na ně hrát,“ konstatuje MUDr. Martin Jan Stránský, zřizovatel Kanceláře Ombudsmana pro zdraví. Jako lékař dobře ví, že sedí-li člověk dlouho doma a marodí bez náhrady aktivity, má to negativní fyzické i psychické důsledky. Je známo, že muzikanti mohou udržovat své profesionální schopnosti i tím, že v orchestru sedí, poslouchají a vnímají dirigenta. Nemusí držet v rukou nástroj a hrát. „Využili jsme tedy ve spolupráci s jeho ošetřujícím lékařem možnost požádat Okresní správu sociálního zabezpečení podle zákona o nemocenském pojištění o souhlas, aby si pan Anděl jako pojištěnec mohl volit dobu vycházek svobodně v závislosti na svém zdravotním stavu a tak, aby nenarušovaly jeho individuální léčebný postup,“ říká MUDr. Martin Jan Stránský.

V praxi nebývá schválení výjimky u dočasné pracovní neschopnosti standardem. Většina lidí, kterým jejich úraz či onemocnění nedovoluje dlouhodobě vykonávat své zaměstnání, o něčem takovém ani neví. Petr Anděl souhlas OSSZ dostal. Možná by jej mohla získat i řada dalších pojištěnců, jejichž zdravotní stav není důvodem pro omezení svobody pohybu zaručené mimochodem základními právy zakotvenými v Listině základních práv a svobod. Kromě povinností spojených s nemocenskou, má totiž každý člověk právo i na individuální posouzení vycházek.